páternostery

půdou i sklepem projedete bez nebezpečí

Pečkův palác

Praha 1 – Nové Město, Politických vězňů 20

Pečkův palác. Pro mnohé symbol šestiletí diktatury nacistické policie. Historie budovy je však bohatší, a to i na šťastnější období…

Monumentální novoklasicistickou budovu na nároží ulic Politických vězňů a Washingtonovy postavil pražský bankéř a vrchní finanční rada dr. Julius Petschek pro potřeby své banky s názvem Bankovní dům Petschek a spol.

Petschkův rod byl od roku 1920 velmi významným ekonomický hráčem, patřili mu třeba Severočeské doly. I proto se Petschek rozhodl pro výstavbu luxusní pražské centrály.

Čtyřpatrový palác s mezaninem byl postaven v letech 1923 – 29 podle projektu architekta Maxe Spielmanna, stavební práce provedla firma ing. A. Krofty. Budova má historizující novobarokní průčelí, technicky je však dobově moderní – veškeré konstrukce byly již železobetonové.

Při stavbě bylo poprvé v Praze použito k dopravě stavebních hmot pojezdných jeřábů. K mezipodlažní dopravě slouží kromě páternosterů též několik normálních výtahů a přepychové trojramenné schodiště.

Původní luxusní interiéry se už bohužel z velké části nedochovaly, ačkoliv charakter vnitřků stále připomíná spíše malý zámek než úřad.

Ve 30. letech byl k novému paláci na základě návrhu ing. A. Krofty připojen klasicistní nárožní dům ve Washingtonově ulici. Budova byla dobře vybavena, vytápění a klimatizace každé místnosti bylo řízeno ze strojovny telefonickými příkazy, nechyběla moderní telefonní ústředna, tiskárna nebo potrubní pošta.

Petschovi těsně před vyhlášením protektorátu roku 1939 stihli emigrovat, čehož okupanti zručně využili. Tehdy se totiž začala psát smutná etapa dějin Pečkova paláce.

Geheime Staatspolizei si v budově zřídila nejen úřadovnu ale také „vykonavatelnu“ výslechů, jinak řečeno mučírnu. „Po nástupu říšského protektora Reinharda Heydricha byl přímo v budově zřízen stanný soud, který rozhodoval o osudu vlastenců, které posílal do koncentračních táborů a na popraviště. Mnoho jich podlehlo fyzickým útrapám mučení.

V části paláce v suterénu, kde bývala mučírna gestapa, je zřízen památník protifašistického odboje,“ uvádí Pražská informační služba na svých internetových stránkách.

Po roce 1948 je z budovy Ministerstvo zahraničního obchodu, po změnách v devadesátých letech dům připadl Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR. Od roku 1989 je Petsckův palác také Národní kulturní památkou.

Dům je zajímavý i svým technickým vybavením, kde se snoubí modernost s poněkud, na tu dobu, archaickou klasicistní architekturou.

Jeden z nejzajímavějších pražských páternosterů - č. 1

I páternostery jsou implikovány do charakteristických novoklasicistických „sloupů“ s ozdobnými oblouky nad nástupišti. Proto pátery v Pečkově paláci patří obecně k technickým unikátům, nejen tím, že jsou to výtahy oběžné.

Jejich výroba se datuje do roku 1927, používali jej tak nejen „esesáci“ či ministři, ale už i Petschkovi úředníci. Oba páternostery byly vyrobeny firmou Stiegler – Moučka, každý však je jiný svým zdvihem. První obsluhuje jen čtyři patra, k čemuž používá 14 kabinek, v druhém (na fotografiích ten s charakteristickým průčelím) běhá kabin 16 kolujících mezi 7 podlažími.

Dle oficiálního vyjádření, MPO počítá s touto technickou raritou i nadále, první páternoster proto momentálně prochází rekonstrukcí a není v provozu.

Druhý výtah má toto však už za sebou. Popřejme mu tedy mnoho šťastných kilometrů. Paradoxní však je, že právě toto ministerstvo nechalo před několika lety zrušit páternostery ve své hlavní budově Na Františku.

Zdroj: MPO, Pražská informační služba, internet
Za vyfotografování výtahů děkuji MPO, jmenovitě slečně Koubové z odboru PR.

Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uvedte puvod-Neužívejte komercne-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License.