páternostery

půdou i sklepem projedete bez nebezpečí

Palác Lucerna – část při ul. Štěpánské

Štěpánská 61, Praha 1

Palác Lucerna je tvořen celým komplexem domů, jež postupně vznikaly v letech 1907 až 1921. Projekt vypracoval a zrealizoval ing. Vácslav Havel ve spolupráci s architektem Stanislavem Bechyněm.

Tento secesní multifunkční palác byl první pražskou železobetonovou budovou se zastřešenou a prosklenou pasáží – věcí do té doby v Čechách nevídanou.

Palác Lucerna se stal záhy po postavení centrem kulturního a společenského života v Praze. Svůj statut zachovává Lucerna do dnešních dnů, kdy je nositelem odkazu bohaté kulturní tradice České republiky, patří také mezi památkově chráněné objekty.

Areál tvoří sedmipatrový třítraktový dům se třemi suterény a několika schodišti, který byl vybudován v letech 1906–1910. K tomuto dokončenému objektu byl pak ve Štěpánské ulici přistaven čtyřpodlažní dům, který byl s dosavadní budovou propojen dvorem, jenž byl ve výši druhého patra zakryt skleněnou konstrukcí. Nad tím pak byla budova rozšířena o třetí trakt a o dvoranu se zastřešenou kupolí, vyvolávající dojem skutečné zveličené lucerny. Její železobetonová konstrukce byla zasklena zvláštním silným sklem.

Jako poslední byl v r. 1920 dokončen Velký sál Lucerny, tehdy největší prostora v Československu, v němž se dosud konají koncerty, plesy a další kulturní a společenské akce.

Lucerna má i další prvenství. Byla zde první pražská pasáž a první pražský jídelní automat. Za zmínku rozhodně stojí i legendární střešní terasy, které byly oblíbeným místem pro odpočinek výletních i jednajících Pražanů. Z důvodů havarijního stavu jsou terasy bohužel momentálně nepřístupné.

Lucernový páternoster patří mezi novější exempláře. Vyměněn byl patrně v polovině sedmdesátých let, kdy palác zachvátil požár. Na výrobním štítku u výtahu je psáno, že byl vyroben v roce 1977 chrudimskou Transportou. Výtah je umístěn naproti vchodu do Velkého sálu a obsluhuje kancelářský trakt v jižní části objektu. Zdvih výtahu činí 19,72 metru a dopravní rychlost je spíše nižší: 0,25 metrů za sekundu. Na řetězu je zavěšeno 18 kabin, které kolují mezi 6 patry.

I když toto není tak úplně pravda, protože kabinky, ještě než „doplují“ k řetězovým kolům na otočení směru, musí překonat několik nedostupných stanic. V horní části se nachází jeden slepý výstup a směrem do sklepa jsou zazděny dokonce dvě stanice. Důvod? Nevím, ptal jsem se mnoha odpovědných osob, jediné čeho jsem se dopátral je informace, že i původní páternoster před vyhořením spojoval i zaslepené stanice.

Moje vysvětlení je prozaické: Původně jezdíval páternoster až do podzemí, tedy do prostor určených ke kultuře (zde je totiž právě hlavní sál). Poté však zajíždění osob do těchto pater začalo být nežádoucí a vrzání páternosteru snad rušivé. Tudíž se přistoupilo k zaslepení stanic.

Informace: LUCERNA-BARRANDOV, spol. s r.o.; Česká televize; Pražská informační služba

Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uvedte puvod-Neužívejte komercne-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License.