Křížová 27/2383, Křížová 25/1292, Křížová 23/2143, Praha 5 Smíchov
Na pozemku čp. 1292 vyrostla na počátku desátých let dvacátého století budova centrály Pražské akciové strojírny. Navrhl jí pražský, německy hovořící architekt Adolf Foehr ještě v době, kdy i v jeho tvorbě doznívaly prvky secese. Foehr je známý třeba jako autor paláce Dunaj na Národní třídě. Ta se zde projevuje v organizaci fasády a jejích prvcích.
Symetrické členění s výraznou ústřední věžovitou částí a poměrně honosný vstupní vestibul se zdůrazněním vchodu z venku předsunutou stříškou, opírající se o nápadné sloupy, činí z budovy významný prvek, viditelně se tyčící nad Smíchovem. Budova byla postavena v roce 1912 a v sídlo Ústřední sociální pojišťovny byla přeměněna po první světové válce.
K původní administrativní budově byl po její levé straně v roce 1936 přistavěn objekt centrální kartotéky pojištěnců. Vlastní funkcionalistickou budovu navrhla dvojice architektů F. A. Libra a Jiří Kan. Místnost evidence přesahuje výšku dvou pater (8 metrů) na celé ploše budovy (o délce 62 metrů), tvoří jí ústřední a místnost obíhající blok s šuplíky s kartičkami pojištěnců, kterými byl od roku 1924 povinně každý pracující občan. Blok obsahuje 9 000 zásuvek, tzv. lístkovnic o hloubce tří metrů, jejich pohyb zajišťuje elektromotor. Přístupnost úředníků k šuplíkům byla zajišťována systémem devíti vertikálně i horizontálně posuvných výtahů zavěšených na vodících kolejnicích na stropě. Strojní zařízení vyrobily Vítkovické železárny pod vedením Ferdinanda Ludwiga.
Nad touto místností byla připravena další prostora o výšce dvou podlaží jako rezerva pro další generace, poslední páté patro sloužilo k běžné kancelářské práci. Systém se používal od roku 1936 až do roku 2002, kdy ČSSZ přešla na digitální správu dat. Kartotéka je však stále plně funkční, však také patří mezi světové technické unikáty. Samotná budova, jakož i starší Foehrova část, nejsou v seznamu kulturních památek.
Třetí objekt s třetím páternosterem je umístěný symetricky s budovou evidence, tedy naopak po pravé části od nejstaršího objektu Adolfa Foehra. Byl postaven souběžně s kartotékou a ve shodném architektonickém řešení, vnitřně je ale uspořádán již jako běžný kancelářský dům.