páternostery

půdou i sklepem projedete bez nebezpečí

Poliklinika Pod Marjánkou

Pod Marjánkou 12/1906, Praha 6 Břevnov

Budova polikliniky Pod Marjánkou, rok 2008

Architekt Richard Podzemný patří mezi představitele československé prvorepublikové avantgardy a i v dobách pozdější nejen architektonické nesvobody si zachoval svůj svébytný rukopis a nenechal se o něj připravit. Mnoho pozornosti si zasluhuje především takzvaný Skleněný palác na rohu dejvického Náměstí Svobody. Komplex obytných domů pro Zemskou banku je z roku 1936 a je jedním z nejvýznamnějších a také nejzajímavějších funkcionalistických cyklů. S neobyčejnou lehkostí se také o dvacet let později vypořádal s prostorem bývalého lomu v Podolí, na jehož místě stojí od roku 1965 elegantní prosklený plavecký stadion dle jeho návrhu.

Páternoster polikliniky Pod Marjánkou, stav v roce 2011

Tvorba Podzemného se v dalších letech ubírá často ke stavbám občanské vybavenosti, především zdravotnickým zařízením. Je autorem architektonicko-urbanistické koncepce komplexu fakultní nemocnice v Motole. Vytvořil zde projekt dvou symetricky umístěných výškových staveb s hvězdicovitě rozštěpenými prstenci lůžkových křídel a s ústřední nižší částí mezi těmito objekty. Realizace se dočkala jen jedna část, dětské oddělení, které se v devadesátých letech kvůli dlouholetému odbývání údržby téměř rozpadlo a nyní se za několik miliard korun rekonstruuje. V sedmdesátých letech se od Podzemného koncepce ustoupilo a na místě druhé hvězdice se postavilo dnešní oddělení pro dospělé s nepřehlédnutelně modrým opláštěním, které bohužel s původním plánem absolutně nekoresponduje.

Páternoster polikliniky Pod Marjánkou, stav v roce 2008

Dalším zrealizovaným zdravotnickým zařízením podle Richarda Podzemného je pak poliklinika v Břevnově v ulici Pod Marjánkou. Skládá se ze dvou částí, jednopatrové budovy dětského oddělení v ulici Pod Marjánkou napravo od hlavního, pětipatrového objektu s dvěma přízemími (poliklinika je postavená ve svahu, takže má dva mimoúrovňové vchody z obou stran, i do ulice Kolátorovy). V monolitické železobetonové poliklinice, vystavěné v letech 1960–1963, je 56 lékařských pracovišť na celkové podlahové ploše více než 6 800 m2. Nad hlavním vchodem do polikliniky z ulice Pod Marjánkou je keramická mozaika od Lubora Těhníka a Anny Podzemné-Suchardové.

Strojovna páternosteru polikliniky Pod Marjánkou, stav v roce 2008

Oběžný výtah je umístěn ve střední, nejvyšší, části budovy, u vedlejšího vchodu. Sdílí prosklenou šachtu s běžnou zdviží, která jezdí blíže plášti domu. Dvanáct kabin obíhá šest stanic, překonávají zdvih 17, 25 metrů. Rychlost pohybu kabin činí 0,25 metrů za vteřinu. Výtah byl vyroben v roce 1964 Továrnami mlýnských strojů, resp. Transportou, uveden do provozu byl 10. prosince téhož roku. „Použití paternosteru pro vertikální dopravu u zdravotnické stavby a s ohledem na druh uživatelů není zcela uvážené. Projektant zde však respektoval požadavek investora,“ podotýká po dokončení stavby v časopisu Architektura ČSSR Zdeněk Přáda.

V archivu polikliniky Pod Marjánkou najdeme doklad korespondence, která se vedla mezi správou tehdejšího Obvodního ústavu národního zdraví a národním podnikem Výtahy hl. m. Prahy v polovině osmdesátých let. Poliklinika tehdy měla v plánu vyměnit páternoster, tehdy sotva dvacetiletý, za nákladní výtah. Podnik Výtahy pak zřejmě poslal nabídku s rozpočtem a poliklinika si zakázku rozmyslela. 10. dubna proto přišel dopis, který potvrdil zrušení nabídky. „Vyřazuje výše uvedenou objednávku z naší evidence a považujeme ji za s t o r n o,“ napsaly Výtahy. A proto dodnes v břevnovském zdravotnickém zařízení slouží, dnes už skoro padesátiletý, páternoster. Jeho dlouholetá služba veřejnosti je na něm ale bohužel na první pohled znát.

Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uvedte puvod-Neužívejte komercne-Nezpracovávejte 4.0 Mezinárodní License.