páternostery

půdou i sklepem projedete bez nebezpečí

Páternoster úvodem

Při svých cestách po mapování pražských páternosterů jsem se mnohdy setkával (nemusím dodávat, že zejména u mladší generace) s neznalostí významu slova „páternoster“. Původně jsem si říkal, že vysvětlení pojmenování zde nebude třeba, ale když jsem byl v jedné nejmenované instituci nazván „náboženským fanatikem“ a následně autodeportován (raději) ku východu, svůj názor jsem změnil. Takže…

Co?

Vertikální oběžné průběžné šachtové osobní dopravní zařízení. Páternoster, česky oběžný výtah. Trochu kostrbatý, ale v podstatě vystihující popis. Páternoster je soustava kabin zavěšených těsně za sebou na „nekonečném“ řetězu. Kabiny za poslední stanicí změní pomocí polygonového (řetězového) kola dopravní směr.

image

Tady bych rád poznamenal, že to neznamená, že by se klec otočila o 180°, jen se díky kolu horizontálně posune do prostoru opačného směru. Princip funkce oběžného výtahu se ale lépe popisuje pomocí obrázku…

Nebo krátké video ze strojovny (MOV, 5MB) Paláce YMCA.

Kdy a kde?

Páternoster dnešního typu byl vynalezen v devatenáctém století na britských ostrovech. Protože tehdy začínala éra velkých institucí a k nim odpovídajících honosných a objemných budov, tak se relativně rychle rozšiřoval i do dalšího světa. Postupně se dostal ve dvacátých létech dvacátého století i do zemí českých.

V období první republiky začal intenzívní rozvoj a rozšiřování výtahů, včetně těch oběžných. Tento boom postupně utichal, několik takových výtahů se postavilo ještě za éry bolševika. V nových tržních poměrech už ale docházelo spíše k jejich rušení, šťastnější zástupci páternosterů se ale dočkaly důstojné rekonstrukce. Tehdy, v devadesátých letech, se začalo vše modernizovat k obrazu Západnímu a páternostery se stávaly stále více spíš v lepším případě atrakcí, v horším jen nechtěnou připomínkou dob minulých. A už jedno jakých.

Oběžné výtahy vlastně nikdy neopustily Starý kontinent. Neznám jediný případ páternosteru v Americe nebo v Asii. Takže jsou pro vzdálenější civilizace ještě větším unikátem, než pro běžné Evropany.

Proč?

Finanční výhodnost, kapacita, rychlost, spolehlivost. Důvody pro páternostery s měnícími se letopočty zůstávají. Oběžnému výtahu nemůže nikdo upřít, že je nejvýkonnějším typem vertikálního dopravního zařízení (snad eskalátor mu může být konkurencí, u pojízdných schodů však nastávají jiné negativní aspekty).

Páternoster je v každém okamžiku v každém podlaží a v každém směru připraven pro nástup a výstup cestujících. Teoreticky (při 15 kabinovém páternosteru o kabinové kapacitě dvou osob) jím tak v každém okamžiku může cestovat 30 lidí. A to bez jakéhokoli čekání. Připomínám, že běžná zdviž může pojmout většinou asi 5 lidí.

Přestože rychlost oběžného výtahu je pouze 0,25 až 0,30m/s oproti běžnému výtahu, který se pohybuje rychlostí 0,5 až 1,6 m/s, páternoster nemá ztrátové časy rozjezdem a dojezdem klece, otvíráním a zavíráním dveří, nastupováním a vystupováním osob ze stojící plošiny.

Rychlost se vyjímá zejména u menších mezipodlažních vzdáleností, kde je hlavním přínosem to, že se na výtah nemusí čekat a je okamžitě k dispozici. Spolehlivost se asi nemusí příliš rozpitvávat. Stačí jeden příklad za všechny. Oběžný výtah slouží den co den, desítky hodin týdně už osmdesát let v hlavní budově Českého rozhlasu na Vinohradské třídě. Znáte nějaký klasický výtah podobně zasloužilý?

Finanční úspornost je trochu zanedbávanou výhodou oběžných výtahů. Opět souvisí zejména s kapacitou. V jeden okamžik se můžou páternosterem přepravovat desítky lidí. U běžného výtahu se musí počítat s téměř polovinou výkonů „naprázdno“, tím mám na mysli přivolávání výtahu. Ve velmi vytížených budovách, kde se běžný výtah téměř nezastaví, se tedy klec pohybuje z téměř 50% případu bez lidí a tedy poměrně neefektivně. Dalším aspektem při vyjmenovávání ekonomického přínosu je i samotná energetická nenáročnost, protože oběžný výtah je víceméně protizávažné zařízení, neb počet kabin jdoucích směrem nahoru rovná se počtu kabin proudících dolů a tím se váhy vyvažují (pokud tedy zrovna nejedou všichni zaměstnanci ze závodní jídelny v suterénu do svých kanceláří).

Proč „páternoster“?

Za dobu mého pídění po informacích o oběžných výtazích jsem narazil již na několik spekulací, jak vzniklo slovo „páternoster“, jakožto označení pro typ výtahu. Připomínám, že „pater noster“ znamená latinsky „Otčenáš“, tedy název křesťanské modlitby. No a právě sem, do klášterů, sahají kořeny slova „páternoster“. Při mších se totiž běžně používají tzv. růžence, tj. soustava kamínku zavěšených na provázku, kterými se postupně během motlitby posunuje, jeden kamínek za druhým. Tento mechanismus vzdáleně princip oběžného výtahu připomíná.

Další teze připisuje název „Páternoster“ větě ve zmíněné modlitbě. V ní se totiž praví: „…a to jak na zemi, tak i na nebi…“, což je výstižné i pro funkci oběžného výtahu, neb i ten je v jednom okamžiku jak „na nebi“, tedy v posledním podlaží, tak i „na zemi“ – v suterénu.

Ještě zmíním jednu spekulaci. Jeden z prvních páternosterů byl údajně v italském chrámu. Místní konzervativní mniši se však neustálého pohybu kabin báli, a tak se vždy před nastoupením do oběžného výtahu modlili Otčenáš, tedy latinsky „pater noster“. Tuto tezi však považujme jen za nejapný jazykový žertík.

S použitím materiálů společnosti KONE, a.s. zpracoval David Kabele.

archii.cz | CMS timqui.net | © 2005-2008 David Kabele