páternostery
Český rozhlas – nejstarší páternoster
Vinohradská 12, Praha 2, Vinohrady
Po roce 1925 nastala zlatá éra českého rozhlasu. Tehdejší jediná vysílací společnost – Radiojournal – se stala státní, přejmenovala se na Československý rozhlas a začalo se uvažovat o nové moderní budově určené přímo pro potřeby tehdejšího vysílání. Byl vybrán prázdný pozemek na Fochově (dnes Vinohradské) třídě, kousek nad Muzeem.
Ing. arch. dr. Bohumil Sláma navrhl čtyřpatrovou (později o dvě patra navýšenou) konstruktivistickou budovu, která byla postavena v létech 1927–1932. Ve vysílacím i provozním sídle ČSRo nechyběla třeba laboratoř, transformační stanice, zvukotěsná nahrávací studia s nejmodernější technikou své doby, ladírna hudebních nástrojů a veškerá administrativa včetně ředitelství.
Činnost byla v této budově oficiálně slavnostně započata 10. 12. 1933. Budova Československého rozhlasu se stala symbolem odbojového boje v těžkých chvílích českého národa; právě odtud se korigoval boj s fašisty i srpnovými okupanty.
Ústřední částí paláce je velký vestibul. Odtud se dá jít přes turnikety vlevo do hlavní chodby se schodištěm a páternosterem. Je to nejstarší dosud funkční páternoster v českých zemích. Byl vyroben firmou Prokopec v roce 1920 (!), i když instalován a uveden do provozu byl až roku 1929.
V devadesátých létech měl být tento historický páternoster nahrazen novějším. Dokonce byl i vyroben – společností Transporta Chrudim. Díky malé nepřesnosti (šachta by musela být navýšena o několik desítek centimetrů, což se nelíbilo památkovému odboru MHMP) však instalován nikdy nebyl; a tak v Českém rozhlase do září 2007 spolehlivě sloužil 85 let starý oběžný výtah.
A do posledního dne sloužil pozoruhodně bezproblémově – Ing. Milan Kužel ze společnosti Kone mi o původním stroji řekl, že pracuje stále jako „koncert filharmonie“. V současné době (přibližně do podzimu 2009) je historická budova Českého rozhlasu uzavřená a probíhá v ní kompletní rekonstrukce, vlastně první za celou dobu jejího provozu. V rámci této rekonstrukce, která by měla obnovit co možná nejvíce původních stavebních prvků, se generálně rekonstruuje i oběžný výtah; strojní část by však měla být zachována původní a opravena.
Zajímavostí výtahu byly také například popelníčky u vstupů do 18 kabinek. Bohužel je škoda, že se mnoho dalších původních detailů do dnešních dnů nedochovalo: nad nástupišti svítí zcela nepadnoucí osvětlovací tělesa a chybí i drtivá většina dřívějších madel. I dřevěné obložení kabin bylo pravděpodobně nepůvodní.
Strojovna je z prostorových důvodů umístěna na střeše domu, podobně, jako je tomu třeba u paláce YMCA. Proto není její návštěva pozoruhodná jen z technického hlediska. Obdivovat můžeme nejen šikovnost inženýrů z dvacátých let, ale též krásy centra Prahy. Ze střechy této vysoké budovy v centru je totiž krásný výhled na celé naše stověžaté hlavní město.
Za umožnění fotodokumentace a informace děkuji Zuzaně Foglarové z PR Českého rozhlasu Českého rozhlasu. Údaje o budově poskytla Pražská informační služba.
- úvodní stránka
- obecně
- historie
- normy
- bezpečnost
- seznam
- jiné zdroje & odkazy
- o projektu
- napište mi
- návštěvní kniha
